NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Znáte je... Jedna z nejstarších a nejzkušenějších německých deathmetalových kapel vydala svou v pořadí už pátou regulérní desku. Taky existují už do roku 1989 a když vydali v ´92 svoje první demo, byl to mix thrashe a deathmetalu. Paradoxem je, že to samé se dá vlastně říct i o jejich pátém albu. Samozřejmě, že se za tu dobu zlepšili, zrychlili, umějí o hodně líp hrát, jsou sebejistí... Ale mám pocit, že to je podobný případ, jako když dnes vydají novou desku Cannibal Corpse... Nikdo nepochybuje o její kvalitě a každý naprosto přesně ví, co na ní může očekávat – a taky to dostane. Obscenity jsou německou variací na daný způsob. Takže přistupme k pitvě... Cold Bloodred Murder je nepochybně doposud nejpropracovanějí album Obscenity. Taky je nejrychlejší. Oproti jeho předchůdci Intense na něm nenajdete tolik melodií a vlastně ani sól (ale ne že by tam nebyly, je jich tam dost a dost...). Celá kapela funguje jako dobře instruovaný kyborg. Čím déle Cold Bloodred Murder poslouchám, tím víc mám dojem, že Obscenity tímhle překonali i moje doposud nejoblíbenější album Human Barbecue... Tahle deska sice není tak „písničková“, ale zase to není takový „Slayer“. Nacházejí se tu skutečně povedené songy, riffy i sóla, Olliho vokály jsou v tradiční linii, zpěv je srozumitelný. Texty mají zapamatovatelné pasáže, z nichž vynikají refrény, na nichž Obscenity staví už tradičně. Ale celkově se dá „pouze“ říct, že Obscenity zase nahráli o něco lepší desku než minule - ač je to deska velmi dobrá. Zůstává tedy pouze otázka, jestli vám tohle (byť sebekvalitnější) šílenství o osmi dějstvích stačí...
9 / 10
Atrophied In Anguish (2012)
Where Sinners Bleeed (2006)
Cold Bloodred Murder (2002)
Intense (2002)
Demo-niac (1999)
Human Barbecue (1998)
Whippe, Raped ... Obscene (video) (1997)
The 3rd Chapter (1996)
Perversion Mankind (1994)
Amputated Souls (1993)
Suffocated Truth (demo) (1992)
Age of Brutality (demo) (1992)
-bez slovního hodnocení-
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.